|
|
India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s
Novotný, Ondřej ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Tato Diplomová práce s názvem - India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s - se zabývá zhodnocením vztahů mezi Spojenými státy americkými na straně jedné a Indií na straně druhé, tak jak je ovlivňovaly jednotlivé údálosti na konci 60tých let 20. století a v první polovině 70tých let 20. století. Výsledkem, který tato práce přinesla, je potvrzení domněnky, že Spojené státy americké se v zahraniční politice držely striktně principu tzv. realpolitik. Díky tomu se ovšem dostaly mnohokrát do konfliktu se zájmy Indie. Jejich snaha o diplomatické sblížení s Čínskou lidovou republikou, ve které hrál důležitou roli Pákistán jako prostředník v jednáních mezi oběma zeměmi, se stala trnem oku indickým politickým představitelům v čele s premiérkou Indirou Gándhíovou. Spojené státy americké, jejichž zahraniční politiku řídil do velké míry poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidenta Nixona Henry Kissinger, musely nutně preferovat spojenectví s Pakistánem, což se samozřejmě nelíbilo Indii. Obě zmíněné země spolu vedly několikrát válku a vzájemná nevraživost je provázela jiř od dob jejich samotného vzniku. I přesto, že se Indie mohla zdát jako nejvhodnější americký spojenec, díky svým demokratickým principům, skutečnost byla naprosto odlišná a duo Nixon/Kissinger se vzdor všem...
|
|
|
India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s
Novotný, Ondřej ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Tato Diplomová práce s názvem - India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s - se zabývá zhodnocením vztahů mezi Spojenými státy americkými na straně jedné a Indií na straně druhé, tak jak je ovlivňovaly jednotlivé údálosti na konci 60tých let 20. století a v první polovině 70tých let 20. století. Výsledkem, který tato práce přinesla, je potvrzení domněnky, že Spojené státy americké se v zahraniční politice držely striktně principu tzv. realpolitik. Díky tomu se ovšem dostaly mnohokrát do konfliktu se zájmy Indie. Jejich snaha o diplomatické sblížení s Čínskou lidovou republikou, ve které hrál důležitou roli Pákistán jako prostředník v jednáních mezi oběma zeměmi, se stala trnem oku indickým politickým představitelům v čele s premiérkou Indirou Gándhíovou. Spojené státy americké, jejichž zahraniční politiku řídil do velké míry poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidenta Nixona Henry Kissinger, musely nutně preferovat spojenectví s Pakistánem, což se samozřejmě nelíbilo Indii. Obě zmíněné země spolu vedly několikrát válku a vzájemná nevraživost je provázela jiř od dob jejich samotného vzniku. I přesto, že se Indie mohla zdát jako nejvhodnější americký spojenec, díky svým demokratickým principům, skutečnost byla naprosto odlišná a duo Nixon/Kissinger se vzdor všem...
|
|
|
Atomová zbraň jako nástroj míru.
Filip, David ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
V souvislosti s existencí jaderných zbraní, které nebyly během studené války po útoku na Nagasaki a Hirošimu znovu použity jako válečný prostředek proti civilním ani vojenským cílům, se snažím podat vysvětlení "ozbrojeného míru". Pokládám si otázku, proč obě supervelmoci (USA a SSSR) nerozpoutaly "horkou válku", která by byla pravděpodobně jadernou. Jako příklad nejkritičtější události mi poslouží kubánská krize, jejímž popisem lze pochopit řadu širších souvislostí. Práce ukazuje na vzájemné vztahy proti sobě stojících ideologií, které často ve vztahu k atomovým zbraním docházely ke stejným závěrům. Věnuje se vojensko-strategickému významu atomových bomb, které utvářely mezinárodní vztahy po celou druhou polovinu dvacátého století. Vedle vojenských aspektů se dotýkám i ekonomické interpretace nukleárního zbrojení a ekonomického potenciálu SSSR a USA. Proč docházelo nejdříve k jednostrannému a postupně i celkovému odzbrojování-snižování počtu jaderných hlavic? Vysvětlení se pokusím mimo historických událostí dokumentovat i použitím teoretických modelů.
|
host ::
RSS.